Malý princ

Dramatizace známého poetického příběhu v zajímavém scénickém ztvárnění, které využívá kombinaci živých herců, loutek, animace a stínohry. Příběh prince s dětskou duší po generace oslovuje jak děti, tak dospělé, věříme, že tomu tak bude i v našem pojetí.

Autor předlohy: Antoine de Saint-Exupéry
Režie, dramatizace, výprava, masky, loutky: Barbora Jelínková
Kostýmy: Karel Jinda
Stínové loutky: Kamil Blažek
Animace: Pavel Soukup
Technická spolupráce, zvuk: Martin Stýblo 
Světla: Tomáš Urban 

Hrají: Alžběta Holcová, Anežka Moudrá, Václav Procházka, Daniela Procházková, Jaroslav Spitzer, Stanislav Spitzer, Jan Hohenberger / Luděk Šolín, Kamil Blažek, Petr Beneš (dříve Adam Dufek), Samuel Kouba (dříve Adina Réva Králová)

Hudba a zvukové efekty: Hana Nováková

Děkujeme:
MČ Praha 20, SŠOGD Lysá nad Labem, Šárka Spitzerová, Tomáš Petlach, Ledky.cz, Matěj Lukáč

Premiéra 10. 11. 2017
Obnovená premiéra 11. 1. 2026

Inscenace získala na festivalu FAD Kladno ceny za nejlepší herečku a za hudbu a výtvarné pojetí.

V lednu 2026 se inscenace stala součástí oficiálního doprovodného programu výstavy Malý princ Elišky Podzimkové v Karlových Varech

Zúčastnili jsme se také nesoutěžního festivalu Zámecká prkna v Kolíně, kde jsme si vyslechli velmi pozitivní hodnocení, viz. níže.

Ohlas a foto z festivalu Zámecká prkna v Kolíně

Dovolujeme si též zveřejnit ohlas divačky z Karlových Varů:

Malého prince znám odmalička. Každou větu, každý obrázek. S dětmi jsem se k němu vrátila v dospělosti a jak píše režisérka představení, začala jsem si nacházet jeho hloubku mezi řádky. A proto mne dojalo zpracování tak složitého příběhu pro nejmenší. Hned s počáteční scénou mi naskočila husí kůže: oni to dokázali! Zhmotnili malého prince! Příběh nepřenosný ze stránek knihy, nepřenosný ze srdce do srdce.

Dnes večer jsem se stala svědkem zázraků, ve kterém pilot kreslil beránka před našima očima, kdy během představení postavil letadlo, a kdy rozvěsil asteroidy po jevišti jako rozsvícené lampiony připomínající procestované planety. Plátno, na němž se promítá stínové divadlo a zároveň dokáže vykouzlit zahradu růží z rukou prostrčených skrz připravené otvory, jen dokresluje snovou atmosféru. Živá hudba vtahuje malého diváka do příběhu ještě intenzivněji.

Děti se smály domýšlivci a zeměpisci za jejich legrační zvuky a posunky. Chlapeček za námi pobavil půlku obecenstva hláškou, že „ten beránek má pindíka“ (rozuměj nejmenší nožička pod ocáskem na třetím obrázku). Ze všech herců čišelo nadšení a zároveň pochopení pro švitoření malých diváků. Bylo to totiž švitoření nadšené a napjaté: co bude dál? Co ještě uvidíme? Co víc dokáže divadelník se svou fantazií vymyslet?

Odcházím z divadla, kde děti viděly příběh malého přítele. Ve mně však zůstane zážitek celoživotní, na který nikdy nezapomenu.